20. století trochu podrobněji

1. světová válka zasáhla do života v Husí Lhotě velmi krutým způsobem, naprostá většina mužů z Husí Lhoty byla nesazena do bojů. V období války nastal úpadek hospodářského a kulturního dění v obci. Z místních padl v bojích v Albánii p. Josef Žák a následkům válečných poranění podlehl p. Václav Novák. 

První informace o vzniku samostatného Československého státu přinesl do obce Husí Lhota dne 29.října lesní správce František Vacek.

Z důvodu jílovité půdy, která nedostatečně odváděla vodu z jarního tání a vydatných dešťů byla v roce 1926 - 1928 vybudována nákladem 1. 555. 00,- Kč meliorace v okolních polích se svodem do melioračního potoku vedoucím středem vesnice. Tento potok měl vydlážděné dno, což v konečném efektu velice zvelebilo obec. Tato činnost byla již prováděna po katastrálním rozdělení obcí Husí Lhota a Úhelnice.

Katastrální rozdělení znamenalo pro Husí Lhotu velký hospodářský rozmach a pro Úhelnici naprostý úpadek.

Prvním starostou Husí Lhoty byl p. Josef Tichý č.p. 12, který se největší měrou zasloužil o katastrální rozdělení obcí. Následujícím starostou byl zvolen p. Josef Šrajer č.p. 26, který vedl úřad až do roku 1948.

Po dlouhém výběrovém řízení byla obec roku 1928 elektrifikována. Elektrifikaci obce provedli Elektrotechnické závody Dražice nákladem 110 000,- Kč. Finance na tuto investiční akci zajistila obec půjčkou o místních obyvatel na 5% úrok. První spuštění rozvodu elektrické energie bylo provedeno 18.6. v 600 roku 1928.

Roku 1936 byla provedeno, z důvodu občanské války ve Španělsku a obsazení Porýní, důkladné seznámení občanů Husí Lhoty s provádění protiletadlové obrany.

V roce 1938 byla zastupitelstvem Husí Lhoty na základě příkazu vyšší instance z Mladé Boleslavi vyhlášena úplná mobilizace obyvatelstva a byla uvolněna částka 4. 000.000,- Kč z obecního rozpočtu na obranu státu. 30.září 1938 po „Mnichovské zradě“ byla mobilizace zrušena, byl vydán zákaz konání veřejných zábav a bálů. Místní ochotnické divadlo smělo nadále hrát, ale činnost skupiny byla podrobena přísné kontrole. Výnosem č. 107945 z roku 1940 byla kronika a veškeré zakládající listiny obce předány do zemského archívu v Praze, což byla tzv. mezistanice ke zničení. Listiny z tohoto archívu musely být poté předávány nacistům k provedení skartace. Díky obětavému snažení pracovníků zemského archívu, kteří všemožně bránily vydávání těchto listin, byla po válce kronika a ostatní listiny ve vynikajícím stavu zpět do obce vráceny.

V období 2. světové války procházeli obci kolony se sovětskými a britskými zajatci. Ač byl vydám přísný zákaz jakékoliv pomoci zajatcům pod pohrůžkou nejvyšších trestů, dostávalo se zajatcům pomoci od husílhotských stravou a oblečení. Několika zajatcům se podařilo ze zajetí při transportech uniknout a poté se schovávat ve staveních obce Březno, Plazy a v lesích Husí Lhoty. Místní jim v noci zajišťovali stravu a oblečení. Osvobozující rudá armáda projela tanky obcí dne 10. května dopoledne směrem od Bakova nad Jizerou a pokračovala dále na Mladou Boleslav. K žádným významnějším bojům v okolí Husí Lhoty nedošlo.

1947 – po dlouhé a kruté zimě nastalo krátké, na srážky skoupé, jaro. Od poloviny měsíce dubna do poloviny listopadu nespadla v obci Husí Lhota ani kapička vody !! Vysychali studně, rybníky, úroda byla ... spíše nebyla. První kapky ze slabých přeháněk dopadli na obec na konci 2 týdne listopadu. 

1948 – v důsledku vítězství dělnické třídy byli odvoláni zastupitelé obce Husí Lhota: Josef Šrajer č. p. 26; František Kryštofek; Alois Rakušan; Josef Pokorný; Václav Novotný a Václav Nohýnek. Do obce byla přivedena telefonní přípojka – veřejná telefonní stanice v hostinci u Čejků.

1949 – vybudován pouliční rozhlasové zařízení.

1950 – první výskyt mandelinky bramborové - zavedeny hledací dny obyvatelstva a žactva. Socializace zemědělství nebyla dosud provedena z důvodu nezájmu obyvatelů. 

1951 – 1957 11.9. 1952 bylo založeno JZD Husí Lhota a rozorány meze. Prvním předsedou JZD byl zvolen p. František Kryštofek. Veškerý dobytek od soukromích vlastníků byl soustředěn k Zítovým, Tichým, Kryštofkovým a Šrajerovým. Porodnice byla u Pokorných. Vepřince byly u Hendrychů, u Tichých a u Zitů

Do roku 1990 obec pod zprávou střediskové obce Březno, JZD Husí Lhota bylo sloučeno pod zprávu JZD Březno. V katastru obce Husí Lhota byl vybudován v zkušební polygon firmy Škoda a Výzkumného ústavu silniční dopravy a vozidel. Byla provedena stavební úprava požární nádrže a část melioračního potoka byla zatrubněna. Byla vystavěna nová požární zbrojnice, sušák na požární hadice příhradové konstrukce...