Historie obce

Z historie obce

Přesný datum založení obce Husí Lhota není znám, dle dochovaných písemností se odhaduje na první polovinu 14. století. Z tohoto období jsou doloženy existence vodních tvrzí: „Násedlnická“ (původní poloha mezi dnešními obcemi Násedlnice a Koprník), „Žbor“ (dnes osada Žabokliky), „Valenovice“ (dnes obec Valy) a také poplužních dvorů v Dolních Stakorách, Horních Stakorách, Plazých a Ouhelnici (dnes obec Úhelnice). Tvrze na rozdíl od hradů měly jak obytnou a obranou – i když jen omezenou – funkci, tak i důležitou funkci hospodářskou, neboť její součástí byl zpravidla i „poplužní“ dvůr majitele tvrze. Nebylo výjimkou, že v jedné vsi stály dvě tvrze různých majitelů. Velikost tvrzí, způsob jejich stavebního řešení a míra opevnění byly velmi různorodá.

Historie


Předpokládá se, že Husí Lhota vznikla ve stejném období jako obce Mravinná Lhota (dnes obec Dlouhá Lhota), Malá Lhota, Písková Lhota a Rytířova Lhota.Vznikly v téže době, kdy dosud neplodná půda byla propůjčena novým osadníkům, kteří po určitou , dříve smluvenou lhůtu neplatili za propůjčení půdy. Po uplynutí lhůty odváděli vrchnosti určitý úrok/naturální dávku. Bývaly to obyčejně slepice, vejce a někdy i husy. Snad taková naturální dávka vedle úroků v penězích dala přívlastek naší obci.


Zakládajícím stavením obce byl „Poplužní dvůr“, který přináležel Markvartu Fričkovi z Daliměřic, který obýval vodní tvrz ve Valenovicích (dnes obec Valy). Od roku 1498 byla po svolení pána Šimona Dalibora z Vodic prodána obec Husí Lhota i se statky pod správu panství města Mladá Boleslav. V poručení města Mladá Boleslav setrvalo až do doby zrušení roboty. Do tehdejšího ,dnes nazývaného, „katastrálního území Husí Lhoty spadaly mimo pozemky obdělávané i rybníky:„Valenovický ; Podtvrzní ; Plazský ; Poboční; Štěpánovský ; Podolský ; Mordýř ; Pšenička ; Cendelínský ; Vostřižný ; Písecký ; Trdelní a Křivýn“. Některé rybníky jsou zachovány do dnešních dnů. K Husí Lhotě patřily i lesy: „Bor Husílhotský, U Luchárů, U Mordýře, Ostřičný, Čihadla, Ohrada a Trnovátka.“

Roku 1501 přispívají statkáři z Husí Lhoty financemi a zápůjčkou povozů na stavbu kostela sv. Havla v Mladé Boleslavi.

Koncem 16.století přispívají finančně obyvatelé Husí Lhoty na stavbu kostela „ Na nebe vzetí pany Marie“ v Mladé Boleslavi.

Dle pořekadla: „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“, přidrželi se obyvatelé naší vsi poddané městu Mladá Boleslav víry husitské, později i víry českobratrské. Po bitvě na Bílé hoře r. 1620 nesli „husílhotští „ všechny důsledky kruté a bezohledné protireformace. V období třicetileté války, roku 1644, byl v naší obci ubytován generál švédského vojska Don Baltazar i se svým štábem – obec byla vyrabována a obyvatelé se ukrývali v lese. Při ústupu švédských vojsk byla obec Husí lhota ( stejně jako obce Plazy, Kolomuty, Stakory a Úhelnice) zcela vypálena. 


Útrapy „husílhotských“ koncem třicetileté války neskončily, nastal teror přísnou katolickou reformací.

V době napoleonských válek, bylo „husílhotským“ opět přitíženo. Roku 1808 bylo městu mladá Boleslav nakázáno vojsko magacíny zásobovat. Vrchnost Mladoboleslavská si vymohla právo užití obilí sedláků z Husí Lhoty i ryb z rybníků jím patřících. Roku 1827 přišel mezi lid člověk , údajně propuštěný úředník z panství mladoboleslavského, který nabídl ledem z Husí Lhoty pomoc při domáhání se práva na odškodnění za újmy panstvem mladoboleslavským způsobených. Soud s pány byl obnoven a ve prospěch lidu z Husí Lhoty vyřízen. Vrchnost musela škodu lidu způsobenou nahradit. Vrchnost předstírala, že nemá dostatek financí a že pro zajištění dostatku financí musí prodat úroční pozemky v obci. Na těchto pozemcích hospodařila většina lidu, který soud vyhrála, což bylo chápáno jako msta panstva za prohraný soud. Roku 1828 vstoupilo panstvo za ozbrojeného doprovodu do obce a počalo prodávat a darovat půdu cizím lidem, dočasný nájemník nebyl schopen navrhovanou cenu zaplatit. Následovalo období hádek a násilí mezi původními uživateli a novými majiteli půdy, které vyvrcholilo stížností u Apelačního soudu v Praze původními uživateli. Ti se po právu cítili být panstvem oklamáni a nespravedlivě ožebračeni. Jako reakce na stížnost u Apelačního soudu vtrhlo do obce roku 1845 vojsko a každý barák obsadilo. Vojsko musel lid vším vydržovat.Vojenská exekuce byla ukončena roku 1846. Po odchodu vojska se vrchnost dožadovala zaplacení 600 zlatých od vesničanů jako náhrady za seržanty, kteří byli ubytovány u panstva a exekuci řídili. Toto byla dalším zdrojem odporu a stížností, které vyvrcholili návštěvou „krajského pána“. Kdo se v době jeho návštěvy na poli cizím objevil, byl okamžitě dragouny odvlečen do Prahy a tam bez odsouzení a výslechů 1 rok ve velice krutých podmínkách vězněn. Z obce Husí Lhota byli takto uvězněny pp. Josef Tichý, Jan Tichý, Josef Jetel, Jan Vlk, Josef Jírovec a kaplanka z Úhelnice. V roce 1848 se sedláci úročních pozemků nedomohli.

V roce 1823 byla na návsi obce z finančního zajištění občanů Husí Lhoty a Jana Tichého vystavěna kaple sv. Anny. Nad vchodem do kaple byl vytesán nápis: „Společenstvo zdejšího sousedstva s pomocí božím nákladem svým tuto kapli postaviti dala roku 1823“ Kaple byla poté roku 1908 rozšířena a nápis nad vchodem byl do skromnější podoby upraven: „Zbudováno 1823, rozšířeno 1908“V těsném sousedství kaple sv. Anny byla roku 1862 ze stejného způsobu financování jako kaple, postavena zvonice, která v nezměněné podobě stojí dodnes. V roce 1849 byla postavena v obci Husí Lhota myslivna a dva statky, které stojí dodnes. Myslivna stalá na místě dnešního č.p. 3., v té době ještě lesy dosahovaly ze severní strany až k obecním stavením.

Poloha obce
Náhodný obrázek
Obec - 19
Husí Lhota
zobrazení: 1821
známka: 1.00
Návštěvnost

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS. | Editace | Správa webu: Ing. Petr Hanzl